Neboť oni patří do kategorie „neví, že neví“, což František Koukolík označuje termínem „stupidity“. Stupidity není hloupý, nevzdělaný nedostatečně zásobený informacemi, stupidity je nevhodné používání. přijímání, zpracování a uplatňování kognitivních vzorců. Každý máme ty svoje a politici se vypracovali do určité kategorie.
Jestliže je cílem krále vyhlásit válku, aby mohl v nastalém zmatku šlohnout státní kasu a zmizet s ní někde v Argentině, mají současní politici skromnější cíl: nedostat se do kriminálu (ačkoliv tam patří). Platí tak stejně o Trumpovi, Putinovi, jako o těch menších, trpasličích a působících na lokálních úrovních. Je to celkem pochopitelné; komu, krom bezdomovců, by se tam chtělo.
K těm vzorcům, máme několik stupňů, nebo kategorii poznání: Neví, že ví = spí, probuďte ho; to jsou naše skryté komnaty, znalostí, způsobů řešení, které jsou pohřbeny v nevědomí a potřebují vytáhnout výš. Ví, že neví = hledá, pátrá, pomozme mu. To jsou hledači pravdy, Sokratové současnosti, kteří vědí, jak málo vědí. Ví, že ví = moudří, kterých je jak šafránu, pro mě je takovým vzácným tvorem František Koukolík nebo Petr Pithart (abych neschovával své vzory). A nakonec neví, že neví = lidi, kterým je lepší se vyhnout, protože jejich způsoby odpovídají způsobům jezuitů, kteří se rozhodli korigovat samotnou Bibli, jak to dělal slavný páter Koniáš.
Politici tvoří specifickou skupinu; domnívají se, že jsou pupkem světa a že vše musí jít podle nich. Když se nedaří, vzteknou se natolik, že se jim svalové skupiny v bederní krajině zatnou tak silně, že poškodí dynamiku páteře. Neposmívám se, protože vím, jak to bolí, když se po metastáze do páteře zhroutí obratel. Ale můžu se na to dívat s nadhledem. A spolu se 70 % české populace prohlásit, že takový člověk není s to dostát požadavkům funkce, po níž se sápe. Jejich vzor a guru si zase ochotně každou chvíli natrhl Achillovu šlachu nebo trojhlavý lýtkový sval.
Moc je nejúžasnější afrodisiakum, protože kdo má moc, má vše ostatní, po čem lidé touží. Je to primitivní pocit z šimpanzí tlupy, kde „král“ bere všechno.
MUDr. Radkin Honzák
psychiatr
Blog autora: http://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php [3]