Ethics of Artificial Intelligence (Overview study)

Abstrakt: Prvou otázkou, ktorá ma pri tvorbe tejto štúdie napadla, bolo z akého názorového spektra sa k tejto problematike postaviť?. Prirodzene nie je jednoduché v spleti množstva odborných publikácii, časopisov a diel nájsť akýsi bod, ktorým spojiť tému umelej inteligencie a otvoriť pri tom etické otázky tak, aby sa to dalo formulovať do prehľadnej štúdie. Najprv by som však mala začať od začiatku. Je rok 1920, prichádza na knižný trh kniha R.U.R od Karla Čapka. (1920) Prelomové dielo v téme umelej inteligencie s obrovským množstvom vyslovených, ale aj nevyslovených etických otázok. Prirodzene v tom čase to bola utopická predstava, či sci-fi. Bolo po prvý krát použité slovo robot, odvodené od slova robota, v súvislosti s človekom a niečomu, čo sa na neho podobá síce len výzorom, avšak so schopnosťami v mnohom ak nie všetkom ho prevyšujúcimi. Ruka v ruke s prvým robotom aj keď len fiktívnym sa vynorili aj prvé etické otázky o morálnosti takéhoto kroku človeka, ktorý sa chce priblížiť k tajomstvu stvorenia alebo vlastnej skazy. Čapek nastoľuje hlavné etické okruhy, ktoré aj napriek tomu, že ubehlo storočie od vydania jeho knihy, ostávajú stále otvorené. Prvá je hneď tá, či vôbec máme morálne právo stvoriť niečo inteligentnejšie ako my sami, čo by sme ovládali a použili, iba ako vec, ktorá nám má slúžiť. Druhá otázka je, či máme právo zobrať prácu tisícom ľudí, kvôli tomu, že sa ich práca dá vykonávať ľahšie, rýchlejšie, lacnejšie. Nie práve prácou sme sa stali tým, kým sme? Do akej miery si máme vlastne zjednodušiť pracovný proces tak, aby sme nevyvolali sociálne nepokoje medzi tými kto o prácu príde a nebudú ju vedieť nahradiť, respektíve dovolíme umelej inteligencii, aby za nás rozhodovala kto, kde a kedy bude pracovať? Ďalším etickým problémom je problém zneužitia umelej inteligencie v neprospech človeka a jeho existencie, kriminality, manipulácii, na politické účely. Z tohto dôvodu sa v štúdii budem zaoberať prehľadom nielen autorov a ich prác na poli umelej inteligencie, ale aj organizáciám, ktoré sa samotnou prácou a výskumom umelej inteligencie zaoberajú. V téme umelej inteligencie musí ísť jednoznačne o kooperáciu vedeckého, súkromného, štátneho, ale aj celospoločenského sektoru. Práve prehľad tejto spolupráce je cieľom tohto príspevku.
Kľúčové slová: algoritmus, právo , spoločnosť, spravodlivosť, umelá inteligencia

Abstract: The first question that came to my mind during the creation of this study was, from what spectrum of opinion to approach this issue? Naturally, it is not easy to find a point in the tangle of many professional publications, magazines and works to connect the topic of artificial intelligence and open up ethical issues so that it can be formulated into a clear study. But first, I should start at the beginning. It is the year 1920, the book R.U.R by Karel Čapek comes to the book market. A ground-breaking work in the field of artificial intelligence with a huge number of pronounced, but also unspoken ethical questions. Naturally at the time, it was a utopian notion, or science fiction. For the first time, the word robot, derived from the word robota, was used in connection with man and something that resembles him in appearance, but with abilities in many, if not all, surpassing him. Hand in hand with the first robot, even if only fictitious, the first ethical questions arose about the morality of such a step by a man who wants to approach the mystery of creation or his own destruction. Čapek establishes the main ethical areas which, despite the fact that a century has passed since the publication of his book, remain open. The first is whether we have the moral right to create something more intelligent than ourselves, which we would control and use, only as a thing to serve us. The second question is whether we have the right to take the job of thousands of people, because their work can be done easier, cheaper and faster. Isn´t it work that made us who we are? To what extent should we actually simplify the work process so that we do not cause social unrest among those who lose their jobs and cannot replace it, or do we allow artificial intelligence to decide for us who, where and when to work? Another ethical problem is the problem of misuse of artificial intelligence to the detriment of man and his existence, crime, manipulation, for political purposes. For this reason, in the study I will deal with an overview not only of authors and their works in the field of artificial intelligence, but also of organizations that deal with the work and research of artificial intelligence. In the topic of artificial intelligence, it must be clearly a cooperation of the scientific, private, state, but also society-wide sectors. The overview of this cooperation is the aim of this paper.
Key words: artificial intelligence, algorithm, justice, law , society

Combining qualitative and quantitative methods in bullying research

Abstrakt: Šikanovanie je jedným z najčastejších sociálno – patologických javov na základných a stredných školách. Možno sa s ním už takmer každý z nás aspoň raz stretol. Či už v pozícii svedka, obete alebo agresora. K problematike šikanovania bolo realizovaných množstvo výskumov. Jednak ide o výskumy na domácej pôde, ale tak isto aj v zahraničí. Pri zbere dát boli vo väčšine prípadov použité dotazníkové nástroje vyhodnotené kvantitatívnymi metódami. Skúmanie šikanovania či už ide o proces šikanovania alebo napríklad o zisťovanie príčin, ktoré ho spúšťajú, prostredníctvom zúčastneného dlhodobého pozorovania však chýba. Každé výskumné metódy majú svoje plusy aj mínusy. V článku budem porovnávať práve metódu pozorovania a dotazníku v kontexte skúmania šikany. Obsah bude doplnený o zistenia, ktoré vzišli z realizácie výskumu, ktorý bol súčasťou mojej dizertačnej práce.
Kľúčové slová: Výskum. Šikanovanie. Pozorovanie. Dotazník. Metodológia.

Abstract: Bullying is the often socio - pathological phenomena in primary and secondary schools. Maybe almost every one of us has met this at least once. Whether in the position of a bystander, victim or aggressor. A lot of research has been realized out on the issue of bullying. On the one hand, it is research at home, but in abroad countries too. In most cases, questionnaire tools evaluated by quantitative methods were used for data collection. However, the research of bullying, whether it is a bullying process or, for example, the identification of the causes that trigger it, through participatory long-term observation is absented. Each research method has its pros and cons. In the article I will compare the method of observation and the questionnaire in the context of the research of bullying. The content will be supplemented by findings that results from the research, which was part of my dissertation.
Keywords: Research. Bullying. Observation. Questionnaire. Methodology.

Foto: Peter Senko (2018)

Ve druhé polovině minulého století sjezdil transkulturální psychiatr Ari Kiev svět doslova křížem krážem a všude, bez ohledu na jakékoliv podmínky (etnické, ekonomické, geografické, sociální či náboženské) našel 1 % lidí trpících schizofrenií a 6,5 % lidí trpících těžkou depresí, které se tehdy říkalo melancholie.

Neurotické poruchy, které byly středem zájmu dalších transkulturálně zaměřených psychiatrů, označil za folklor. To byla opravdu pestrá směs; u nás hysterie, v Asii třeba koro a v Grónsku windigo, na Haiti spells a také tam byly zombie.

K těžkým depresím musíme přičíst i část těch lehčích, jakož i těch, kterým se tehdy říkalo reaktivní a byly pokládány za důsledek životních událostí. Když to podle posledních platných klasifikačních systémů dáme všechno do jednoho pytle označeného jako „velká depresivní porucha“ (F32) v různé intenzitě, dá nám to prevalenci kolem 16 %, což převedeno do lidské řeči znamená, že každý osmý člověk se alespoň jednou za život setká s depresí, která by si zasluhovala odbornou péči. Ne vždy se ale tak stane.

Kdo to odskáče, když se kšeft s lidmi zvrtne? To zboží! Protože se zkazí....

Koncentrační tábory vznikly na základě myšlenky o ušlechtilé rase, které všechny ostatní musí sloužit. Daleko větší svinstvo můžeme shlédnout například v Kyjevě, kde na základě ušlechtilé myšlenky o nároku na dítě zprostředkovaném pronájmem dělohy, neboli surogátním mateřstvím. Dámám, které nemohou mít děti, nebo si těhotenstvím nehodlají kazit postavu, kariéru či život, ale dítě jako komodita do jejichž života patří, pronajmou svou dělohu chudá děvčata z chudých zemí. U nás se za to také některé osoby braly! Je to vynikající kšeft. Řekl bych, že výnosnější než prostituce a množírny pejsků.
Bohužel zde neumím/nemohu publikovat odkaz v původní podobě, jde ale o 20 fotografií z tohoto týdne z britského The Guardian, které najdete zde https://apple.news/AECmVaOaaTdynbjI8sagE8g a vyhledáte asi osmou fotografii zachycující velký sál plný novorozeneckých postýlek, v nichž se nachází něco přes sto kojenců vržených do světa surogátními matkami, které o ně už nemají zájem, protože byly zaplaceny jen do porodu, který se zdařil. Pak už nic nemusí a taky nedělají. Objednavatelky blokované koronavirem (snad) nafasují po karanténní době parciálně deprivované dítě, které si tu zátěž ponese celý život. Nebo usoudí, že jim ten malér nestojí za to a nechají je na pospas děcáku.

Úvod

Kríza je súčasťou našich životov, kdekoľvek žijeme a pracujeme. Nikto z nás sa jej nevyhne. Vyvoláva však u nás strach, napätie, neistotu. Prichádza do všetkých oblastí, v ktorých sa pohybujeme. Je tu kríza vo vzťahoch na pracoviskách, v rodinách, kríza v povolaní. Denne sme svedkami kríz z narušených vzťahov, kríz z rozvodu, z opustenosti a osamelosti. Je však aj kríza z choroby, z odsúdenia, kríza zo straty zmyslu života a kríza viery. Vieme, že kríza môže prísť. Niekedy si myslíme, že nás sa nedotkne, že sa jej úspešne vyhneme. Ona ale príde. V akej sile? Ako hlboko zasiahne naše rodiny, povolanie, krajinu? Zvládneme ju riešiť sami alebo budeme potrebovať pomoc iných? A ako zmení naše životy, fungovanie či celú budúcnosť?

Monografia ponúka široké spektrum kríz, s ktorými sa stretávajú jednotliví odborníci vo svojej praxi. Interdisciplinárne riešenie problému krízy, a to v akejkoľvek oblasti, je opodstatnené a dôležité.

Cieľom tejto vedeckej monografie je dotknúť sa rôznych oblastí života ľudí a poukázať na riešenie kríz. Autori jednotlivých kapitol sú odborníci, ktorí sa v praxi venujú konkrétnym cieľovým skupinám. V jednotlivých kapitolách ponúkajú čitateľovi pohľad na človeka prežívajúceho krízu v rôznych kontextoch (v rodinných a medziľudských vzťahoch, v zdravotnom stave, v etnicite). Dobrá prax v pomáhajúcich organizáciách nám pomôže lepšie sa zorientovať v danej problematike.

Veríme, že napriek širokému záberu spektra kríz predkladaná monografia prinesie čitateľom základné informácie o prístupoch a riešeniach krízových situácií. Monografia je adresovaná nielen odborníkom, ale aj širokej verejnosti.

Předmluva k tomuto vydání.

Před léty jsem četl strhující reklamu na román pro ženy nazvaný Magdin osud. Stálo tam: Osud Magdy – sirotka, která po velikých strastech v Evropě a nesmírném utrpení v Africe konečně spočine v náruči milovaného přítele z dětství. K dostání u všech knihkupců, cena 16 korun.

Mohu říci, že osud textu, který teď držíte v ruce, je neméně pohnutý. Bylo, nebylo, jedno renomované nakladatelství si u mě objednalo knížku, která by byla jakýmsi průvodcem nemocných, něco v tom smyslu, jak správně stonat, co vše lze během chorobného putování našim zdravotnictvím potkat a jak se k tomu správně postavit.

Blissful life according Aristotle and conditions for its fulfillment

Abstrakt: Ponúkame úvahy o dôležitých aspektoch dosahovania šťastia. Zameriavame sa na opis šťastia, najmä z pohľadu Aristotela, ako eudaimonion. Dotýkame sa aj iných prejavov, ktoré prispievajú k poznaniu tohto problému. Sú to napríklad: inštrumentálne dobro, majetok, bytosť, dôvod a iné podmienky. Tento text je primárne teoretický.
Kľúčové slová: Aristoteles, eudaimonion, šťastie, zmysel života

Abstract: We offer reflections on important aspects of achieving happiness. We focus on describing happiness, especially from Aristotle's point of view, as eudaimonion. We also touch on other discourses contributing to the knowledge of this issue. These are for example: instrumental good, property, being, reason and other conditions. This text is primarily theoretical.
Key words: Aristotele, eudaimonion, happines, meaning of life,

Jestliže knihy mají své osudy, jak nás poučil Terentian Maur, mají je i další jsoucna. Ani ta, jimiž se intenzivně zabýváme, se jim nevyhnou. Nepočestná choroba syfilis byla k označení hanebností sousedních národů jmenována tu nemocí španělskou, tu francouzskou, tu zase jinou, jak se to komu hodilo do krámu. Dodnes každý pacient pohovoří s pýchou o chorobách svého srdce (ještě lépe, srdíčka), naopak zakrývá cudně špatný stav své prostaty. Ani se nepochlubí, že když si v hostinci Na růžku stěžoval, že má nadýmání, dostal tuto radu: když na něj máte, tak si dýmejte! Je málo mužů, kteří jsou ochotni nechat zasadit svůj úspěšně vypuzený močový kámen do zlatého prstenu a věnovat tento skvost dámě svého srdce, jak to učinil hrdina Maupassantovy povídky. Také ho to stálo život. Když dívka mrštila na ulici darem směrem ke kanálu, sklátila ho na místě mrtvice, dnes by to byla cévní mozková příhoda, nicméně s týmž výsledkem.

S pacienty je to ještě komplikovanější, protože kromě toho, že jsou nositeli počestných či nectných chorob, jsou majiteli nejrůznějších osobností, které jsou nemocí často dále změněny v neprospěch svých nositelů. Kdysi jsme s Michalem Andělem a Vláďou Brodanem podnikli studii¹ zaměřenou na to, kteří pacienti jsou kolegyním, kolegům a sestřičkám příjemní a s kterými by se jim dobře pracovalo. Sestry ještě připustily úzkost a jistou nekázeň, ale doktoři a doktorky viděli své optimální pacienty asi jako ideální partnery na strávení příjemného sobotního večera (to ani tehdy nebylo v televizi nic, na co by se dalo koukat).

Rozvoj a význam transverzálnych kompetencií ľudí v kontexte globalizácie

Abstract: In this paper we present the author´s innovative concept The educational social work, characterizes the social reality of people in the postmodern age which creates a new identity of social work and a new identity of social client. We based on the assumption that the most effective ways and means of social help is lifelong learning and social education of adults. Justifies the inclusion of the educational social work in the system of social work as the science and emphasize the practical necesity of educational social help to adults.
Key words: Educational social work, the educational social help.
Copyright © Mária Machalová : Concept of educational social work¹

Abstrakt: V príspevku prezentujeme autorský inovatívny koncept Edukačná sociálna práca, charakterizujeme sociálnu realitu ľudí v súčasnej dobe, v ktorej sa formuje nová identita sociálnej práce a nová identita sociálneho klienta. Vychádzame z predpokladu, že najúčinnejším spôsobom i prostriedkom sociálnej pomoci je celoživotné učenie sa a sociálna edukácia dospelých ľudí. Zdôvodňujeme zaradenie edukačnej sociálnej práce v systéme vedy sociálna práca a zdôrazňujeme praktickú potrebnosť edukačnej sociálnej pomoci dospelým.
Kľúčové slová: Edukačná sociálna práca, edukačná sociálna pomoc.
Copyright © Mária Machalová : Koncept edukačnej sociálnej práce¹

Co se týče sociálního uznání, je na tom tato negativní emoce mnohem lépe než její teta závist, protože mnozí (a není jich málo) ji pokládají za projev upřímné lásky, kterýmžto vztahem určitě není. Je daleko víc projevem majetnických pocitů, které „cosi“ ohrožuje, nebo alespoň zneklidňuje. Je to směs osobní nejistoty, strachu, vzteku a závisti, že rival by mohl dostat to, co patří mně, nebo by mi mělo bezvýhradně patřit. Je to sice emoce sociální, protože člověk žárlí na vztah¹, komplikuje ji však vlastnický postoj, který je převážně materiální. Přesto ji někteří psychologové považují za prvek posilující sociální svazky, pokud probíhá v společensky i fakticky přiměřené intenzitě.

Foto: Peter Senko (2020)

The bystander effect and the role of bystanders in the process of bullying

Abstrakt: Šikanovanie je závažný a bohužiaľ i častý jav. Najčastejšie je prítomné v školskom prostredí. V princípe má hlavne dvoch aktérov a tými sú agresor a obeť. Za dôležitú však treba považovať aj rolu diváka. Práve títo účastníci totiž môžu šikanovanie ovplyvniť či už aktívne alebo pasívne. V tomto kontexte je preto vhodné spomenúť v súvislosti so šikanovaním aj efekt prizerajúceho sa (tzv. Bystander effect). Výskum v rámci dizertačnej práce bol realizovaný na základnej škole prostredníctvom kvalitatívnych metód. Analýza získaných dát prebiehala prostredníctvom štatistických metód. Výskumnou vzorkou bola skupina žiakov navštevujúcich 8. ročník. Štúdia bude prezentovaná ako čiastočný výstup výsledkov výskumu doplnený o problematiku role divákov v procese šikanovania.
Kľúčové slová: Šikanovanie. Agresor. Obeť. Bystander effect. Výskum.

Abstract: Bullying is a serious and, unfortunately, common phenomenon. It is most often present in the school environment. In principle, it has mainly two actors, the aggressor and the victim. However, the role of the viewer must also be considered important. It is these participants who can influence bullying, whether actively or passively. In this context, it is therefore appropriate to mention the Bystander effect in connection with bullying. The research within the dissertation was carried out at the primary school through qualitative methods. The analysis of the obtained data was performed using statistical methods. The research sample was a group of students attending the 8th grade. The study will be presented as a partial output of research results supplemented by the issue of the role of spectators in the process of bullying.
Key words: Bullying. Aggressor. Victim. Bystander effect. Research.

Defense mechanisms in patients with depressive disorder: Diagnostics and psychotherapy

Abstrakt: Cieľom príspevku je poukázať na problematiku obranných mechanizmov u pacientov s depresívnu poruchou, pričom sa špeciálne zameriava na oblasť použitia diagnostických nástrojov v psychoterapeutickom procese za účelom mapovania obranných mechanizmov, rovnako sa venuje i príspevku obranných mechanizmov v terapeutickom procese.
Kľúčové slová: Diagnostika; Depresia; Obranné mechanizmy; Psychoterapia

Abstract: The aim of the paper is to point out the issue of defense mechanisms in patients with depressive disorder, focusing especially on the field of use of diagnostic tools in the psychotherapeutic process for the purpose of mapping defensive mechanisms, as well as the contribution of defense mechanisms in therapeutic process.
Key words: Diagnostics; Depression; Defense mechanisms; Psychotherapy

Foto: Peter Senko (2020)

Kde se vzala, tu se vzala,
v dobách, kdy byl jury věk,
zjevila se amygdala
a přinesla strach a vztek.

Jurou není myšlen zdatný chlapík, ale druhohorní období, kdy se před 250 miliony roků (+/-35) let ve čtvrtek odpoledne objevili dinosauři, jejich mozek obsahoval tohle jádro, které rozpoznávalo a řídilo dvě emoce: strach a vztek. Pak ještě znalo tři povely: útoč, prchej a ztuhni!

Po nějaké době dinosauři vymřeli a na jejich místo nastoupili savci, jejichž mozek byl už podstatně větší, zdatnější a vládnul také větším množstvím emocí; můžeme říci, že co se týče těchto stavů, primáti a mnoho dalších se od nás příliš neliší. Čím se liší člověk, je skutečnost, že mu narostla mozková kůra, hlavně vpředu, která umí myslet, předvídat a rozhodovat.

Ilustrácia: Samuel Senko

Tenhle text píšu s představou, že lepší znalost charakteru nebezpečí, kterému jest nám čelit, snižuje míru nejistoty a tím také míru strachu.

Věda je někdy nelogická. Viry prý nejsou živé, ačkoliv se úspěšně rozmnožují (=replikují), protože k tomu potřebují živé buňky. Toxoplasma potřebuje ke svému vývoji kočku, a nikdo neřekne, že není živá. Viry jsou tedy malí ne-tvorové, kteří přicházejí do živých organismů s cílem se namnožit co nejvíc.

Živé organismy na jejich počínání reagují různě. Například v našem střevním mikrobiomu žije celá řada virů, aniž by nám škodila a některé nám pomáhají. Dokud se člověk nevydělil řadou hygienických opatření z kontaktu s živou přírodou, proběhla celá řada infekcí ve věku, kdy člověku neublížily. Například před stoletím prodělala většina dětí nákazu polioviry, tedy viry dětské obrny, v časném věku a nemoc proběhla jako několikadenní průjem a dítě bylo imunizováno. Podobné to bylo se žloutenkou typu A. Pak se pitná voda začala pečlivě čistit a infekce s horšími následky se dostavily až v pozdějším věku.

Ilustrácia: Radkin Honzák

Střevní mikrobiom má vztah k depresi a k hypertenzi, jak opakovaně sdělila Americká kardiologická společnost. Bruce R. Stevens se svým týmem z Gainesville na Floridě zjistil, že složení střevního mikrobiomu se liší podle charakteru onemocnění. Na základě mazané shlukové analýzy s pomocí umělé inteligence rozdělil mikrobiom sledovaných osob do čtyř skupin se svérázným a vzájemně odlišným složením. A podle složení mikrobiomu se jeho vzorek rozpadl do čtyř odlišných diagnostických skupin: nemocní trpící hypertenzí, nemocní trpící depresí, nemocní trpící kombinací obou chorob a zdravé osoby¹. Při té příležitosti je dobré vzpomenout na starší úvahu, že zmiňované choroby táhnoucí se rodinami a považované za geneticky podmíněné, mohou mít svou možná významnější etiopatogenetickou složku v tradovaném životním stylu a stravovacích zvyklostech.

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.