The impact of social-psychological training on the personality of lectures

Abstrakt: V príspevku informujeme o čiastkových výsledkoch výskumu, ktorého cieľom bolo navrhnúť a experimentálne overiť efektivitu výcvikového programu zameraného na rozvoj sociálnej kompetencie lektorov. Naším hlavným zámerom bolo rozvinúť sociálne kompetencie lektorov a prispieť tak zároveň k posilneniu ich profesijných kompetencií. Práve sociálnu kompetenciu považujeme za rozhodujúcu vo vzťahu ku kvalitnému výkonu tejto profesie. Hlavným cieľom výskumu bolo zistiť aký vplyv má sociálno-psychologický výcvik na vybrané osobnostné premenné. Na sledovanie osobnostných premenných prostredníctvom dvoch testových meraní v experimentálnej a kontrolnej skupine v úvode a na záver sociálno-psychologického výcviku, sme použili dotazník NEO-FFI. V experimentálnej skupine, v ktorej bol aplikovaný 80 hodinový výcvik sme zaznamenali štatisticky významné zníženie hodnôt premennej N (neurotizmus) na hladine významnosti 0,01, zvýšenie hodnôt v osobnostných faktoroch E (extraverzia) a P (prívetivosť) na hladine významnosti 0,01 a zvýšenie hodnôt v premenných O (otvorenosť voči skúsenosti) a S (svedomitosť) na hladine významnosti 0,05. Zistené hodnoty naznačujú posun správania účastníkov experimentálnej skupiny smerom k adaptívnejším formám.
Príspevok je čiastkovým výstupom z riešenia projektu UGA V/15/2020 s názvom Efektivita výcvikového programu zameraného na rozvoj sociálnej kompetencie vzdelávateľov. dospelých.
Kľúčové slová: efektivita výcviku, lektor, osobnostné premenné, osobnosť, sociálna kompetencia, sociálno-psychologický výcvik

Abstract: In this paper, we report partial results of a research study that aimed to design and experimentally validate the effectiveness of a training programme focused on developing lecturers' social competence. Our main aim was to develop lecturers' social competence and, at the same time, to contribute to the enhancement of their professional competence. It is social competence that we consider to be crucial concerning the quality performance of the profession. The main aim of the research was to find out what effect social-psychological training has on chosen personality variables. We used the NEO-FFI questionnaire to monitor the personality variables through two test measures in the experimental and control groups at the beginning and the end of the social-psychological training. In the experimental group, which received 80 hours of training, we observed a statistically significant decrease in the values of the variable N (Neuroticism) at the 0.01 level of significance, an increase in the values in the personality factors E (Extraversion) and P (Agreeableness) at the 0.01 level of significance, and an increase in the values in the variables O (Openness to Experience) and S (Conscientiousness) at the 0.05 level of significance. The obtained values indicate a shift in the behaviour of the participants of the experimental group towards more adaptive forms.
The paper is a partial output of the project UGA V/15/2020 entitled Effectiveness of a training programme aimed at the development of social competence of adult educators.
Key words: training effectiveness, lecturer, personality variables, personality, social competence, social-psychological training

Prevention of violence to women

Abstrakt: Príspevok sa zaoberá problematikou prevencie násilia páchaného na ženách. Cieľom príspevku je poukázať na možnosti predchádzania násilia páchaného na ženách respektíve jeho odstránenia. V príspevku sa venujeme bližšej špecifikácii primárnej, sekundárnej a terciárnej prevencie.
Kľúčové slová: prevencia, obeť, agresor, násilie, násilie páchané na ženách.

Abstract: The paper focuses on prevention of violence to women. The goal of the article is to point out the alternatives how to prevent such violence, possibly to eliminate it. A specification of primary, secondary, and tertiary approaches to prevention are provided.
Key words: prevention, victim, aggressor, violence, violence to women

Autorka: Bianka Szanyiová
Abstrakt: Najbežnejším internetovým komunikačným nástrojom v modernom svete sú sociálne médiá, ktoré obsahujú virtuálne platformy na vyhľadávanie, udržiavanie a rozvíjanie sociálnych kontaktov. Siete sa stali neoddeliteľnou súčasťou modernej spoločnosti. Virtuálne sociálne siete hlboko prenikli do nášho každodenného života a ľudia trávia viac času vytváraním sietí na dosiahnutie rôznych cieľov. Práca definuje vybrané platformy sociálnych médií, ktoré sú prospešné pre každodenný život a sebarozvoj jedinca. Analyzuje a popisuje získanie možnosti využitia sociálnych sietí pre profesionálny a osobný rast. Doplnkové informácie sú získané už z realizovaných výskumov v tejto problematike a taktiež obsahuje výsledky z nášho prieskumu.
Kľúčové slová: sociálne médiá, internet, profesionálny rozvoj, osobný rozvoj, PLN

Perception of digital marketing communication on social media in older school-age children

Abstrakt: Predkladaný článok sa zaoberá vnímaním marketingovej komunikácie na sociálnych sieťach cieľovou skupinou detí staršieho školského veku. Charakterizuje digitálny marketing a bližšie definuje jeho výhody a nevýhody, vymedzuje významnejšie nástroje digitálneho marketingu, medzi ktoré patrí aj marketing na sociálnych sieťach, definuje vybraný segment detí vo vekovom rozmedzí 11 až 15 rokov, charakterizuje ich vzťah k sociálnym sieťam a uvádza riziká a hrozby spojené s ich používaním. Výskum sa zameriaval na vytvorenie uceleného profilu vnímania marketingovej komunikácie na sociálnych sieťach Facebook, Instagram, YouTube a TikTok vybranou cieľovou skupinou detí. Využila sa kvantitatívna dotazníková metóda, skúmal názory a postoje 216 respondentov. Výsledky výskumu naznačili, že deti vnímajú reklamy influencerov na sociálnych sieťach pozitívnejšie, no napriek tomu si viac produktov kúpili na základe reklám značiek. Ďalšie výsledky a zistenia vyplývajúce z analýzy sú interpretované obšírnejšie v predkladanej štúdii.
Kľúčové slová: Deti, digitálny marketing, marketing na sociálnych sieťach .

Abstract: The presented article discusses the perception of marketing communication on social media by the target group of older school-age children. The paper characterizes digital marketing and defines its advantages and disadvantages, presents the most important tools of digital marketing, including social media marketing, defines a selected segment of children in the age range of 11 to 15 years, characterizes their relationship to social media and lists the risks and dangers associated with their use. The research focused on creating a comprehensive profile of the perception of marketing communication on social media sites Facebook, Instagram, YouTube and TikTok by a selected target group of children. In the research there was used a quantitative questionnaire method, examined the opinions and attitudes of 216 respondents. The results of the research indicated that children perceive influencer´s ads on social media more positively, but still bought more products based on brand´s ads. Other results and findings resulting from the analysis are interpreted more broadly in the present study.
Key words: Children. Digital marketing. Social media marketing

Leave or stay in a relationship? What ethical dilemmas do young people face in relationships?

Abstrakt: V texte sú prezentované parciálne výsledky komplexnejšieho výskumu o intimite mladých ľudí, ktoré sa týkajú etických dilem v oblasti párových vzťahov. V tomto článku sme sa zamerali na tie výsledky, ktoré sú zamerané na kategorizáciu etických dilem v oblasti partnerských vzťahov, deskripciu týchto kategórií a subkategórií, ktorými sú sýtené. Jednotlivé kategórie sme konštruovali na základe voľných odpovedí na otvorené otázky, získané prostredníctvom dotazníka, od 315 respondentov a respondentiek mladšieho dospelého veku a adolescencie. Naše výsledky poukazujú na diverzitu etických dilem, ktorými sa muži a ženy v ich partnerských a sexuálnych vzťahoch zaoberajú. Príspevok vznikol v rámci riešenia projektu APVV-18-0303: „Medzníky v tranzíciách intímnych vzťahov a kvalita života v období adolescencie a mladej dospelosti“.
Kľúčové slová: etické dilemy, partnerský vzťah, intimita, etika, morálka, sexualita, tranzície intímnych vzťahov, sexuálny výskum, eticko-deskriptívny výskum.

Abstract: The text presents partial results of comprehensive research on the intimacy of young people, which relate to ethical dilemmas in the field of couple relationships. In this article, we have focused on those results that focus on the categorization of ethical dilemmas in the field of partnerships, a description of these categories and the subcategories with which they are saturated. We constructed particular categories on the basis of free answers to open questions obtained through a questionnaire from 315 respondents of younger adult age and adolescence. Our results point to the diversity of ethical dilemmas that men and women deal with in their partnerships and sexual relationships. The paper was created within the project APVV-18-0303: "Milestones in transitions in intimate relationships and quality of life in adolescence and young adulthood“
Key words: ethical dilemmas, partnership, intimacy, ethics, morality, sexuality, transitions in intimate relationships, sexual research, ethical-descriptive research.

Foto: Rudolf Baranovič - fotoobrázky života okolo nás (2021)

Pevně se držme starodávné cesty, abychom ovládli to, co máme dnes.
Lao C´

Deviace je slovo s neutrálním nábojem, ani plus ani mínus a značí „odchylku“. V tomto smyslu používám termín v dalším textu. Tolik k nezbytnému osvětlení terminologie.

Smyslem života je život. Zatím nikdo nic lepšího neobjevil. Život a jeho pokračování, asi také další vývoj. Od jistého momentu vývoje končí samobřezost (partenogeneze) a život pokračuje setkáním zárodečných buněk, samčích a samičích. Tudy jde, aniž by bral v úvahu, že existují tvorové, kteří jsou jiní a nemají v žádném pokračování života svou vymezenou úlohu. Zvířata nediskriminují deviací postižené druhy, aniž by je posílala do rezervací nebo vyznamenávala. Pokračování života můžeme shrnout do jednoduché formule: k pobavení a radosti samic si samci dají přes hubu a vízěz bere vše, což znamená, že jeho gen se šíří dál.

Foto: Rudolf Baranovič - fotoobrázky života okolo nás (2021)

Prečo uverejňovať pracovné ponuky u nás? Sme odborne zameraný časopis, preto si vaše ponuky prezrú iba záujemcovia z danej oblasti. Na pracovné ponuky tak budú reagovať relevantní uchádzači. Podľa našich prieskumov medzi našich čitateľov patria tak študenti, ako aj odborníci s dlhoročnou praxou z profesijných oblastí, ktorým sa venujeme.
Ak máte záujem uverejňovať u nás pracovné ponuky, môžete nás kontaktovať e-mailom na adrese job@prohuman.sk alebo telefonicky na čísle +421 904 977 933.

Pre inzerentov pracovných ponúk sme od 1.6.2021 do 31.12.2021 pripravili špeciálne promo – cena služby je pre komerčné firmy, verejnú a štátnu správu 20 € za pracovnú ponuku na 30 dní. Neziskovým organizáciám uverejníme inzerát na 30 dní v cene 10 €.

Ak sú pracovné ponuky, ktoré inštitúcie u nás inzerujú nájdete ich tu: https://www.prohuman.sk/pracovne-ponuky

The status of women and social-cultural specifications in an intercultural partnership with a man professing the islamic religion

Abstrakt: Tento článek popisuje výsledky výzkumu, který byl zaměřen na zmapování problematiky postavení českých žen v interkulturních partnerských vztazích s mužem vyznávajícím islámskou víru a na sociálně-kulturní specifika s tímto vztahem spojená. K zmapování interkulturního vztahu byly využity výpovědi šesti respondentek, které měly osobní zkušenost s interkulturním partnerským vztahem tohoto charakteru. Z výpovědí respondentek se podařilo identifikovat specifické jednání, které je charakteristické pro interkulturní vztahy, v nichž se nachází muž vyznávající islámskou víru. Toto specifické jednání má dle našich zjištění pravděpodobně původ v sociálních a náboženských návycích těchto mužů, které si přinášejí ze zemí původu. Námi zjištěné výsledky šetření byly diskutovány s dostupnými zdroji zaměřenými na zkoumanou problematiku. Výsledky mohou napomoci pro lepší orientaci sociálních pracovníků, policistů a dalších pomáhajících profesí při případné intervenci v prostředí interkulturních rodin.
Kľúčové slová: interkulturní vztah, Islám, migrace, multikulturalismus, muslim, sociální práce

Abstract: This article describes results of the research that has been focused on the the survey of problematics related to role of Czech women in intercultural relationship / partnership with man professing Islamic religion and also on socio - cultural specification related to these relationship. 6 female respondents that has had personal experience with intercultural relationships of this specific kind and their testimonies have been used in the survey. Specific behaviour that has been characteristic for intercultural relatioships where one of the partners has been professing Islamic religion has been identified from the testimonies of the Czech female respondents. In accordance to our survey and findings, this specific behaviour probably originates in the social and religious habits of these islamic male partners that have been taken, carried over from their country of origin. The results of the survey were discussed with available sources focused on the researched issues.The results can be used as a help of social workers, policemen and related professionals in the possible intervention in the field and environment of multicultural families and partnerships.
Key words: intercultural relationship, Islam, migration, multiculturalism, Muslim, social work

Foto: Dana Duchoslavová (2020)

Experience of mountain rescuers – interpretive phenomenological analysis

Abstrakt: V predkladanom článku sme sa snažili porozumieť prežívaným skúsenostiam horských záchranárov. V kontexte práce s cieľom objasniť skutočnosti, ktoré môžu súvisieť s výrokom jedného z participantov, a to: „byť horský záchranár,“ predstavíme teoretické východiská a analýzu výskumných štúdií. Výskumné otázky boli zamerané na skúsenosti a profesijnú cestu horského záchranára. Kvalitatívne údaje, získané z rozhovorov, boli analyzované pomocou interpretatívnej fenomenologickej analýzy. V empirickej časti sme odhalením špecifických zložiek v konkrétnom životnom príbehu identifikovali päť hlavných tém: Motivácia, Riziko, Učenie, Poslanie a Tímová práca. Výsledky kvalitatívnej štúdie poskytujú poznatky z hľadiska životných skúseností horských záchranárov a uvádzajú odporúčania pre potenciálny výskum a prax.
Kľúčové slová: Horskí záchranári, IPA, príbehy, skúsenosť, spoločné témy.

Abstract: We have tried to understood the experiences of mountain rescuers in this diploma work. Within the context of the work to clarify the fact, which can relate to the quotation of one of the participants such as: „to be a mountain rescuer“ we will introduce the theoretical starting point of experience phenomenon and analysis of research studies. Research questions were aimed at the experiences and profession path of the rescuer. Qualitative data collected by making interviews were analyzed by interpretive phenomenological analysis. By revealing the specific parts in a particular life story we have identified five main topics: Motivation, Risk, Learning, Mission and Teamwork. The results of qualitative study provide the knowledges from the insight of life experiences of mountain rescuers and provide recommendation for the potential research and practice.
Key words: Mountain rescuers, IPA, stories, experience, common topics.

Radkin Honzák: Recenze publikace ETIKA pro dnešní svět. Vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha, 2021, 170 stran, originál pochází z roku 2011.

Na počátcích křesťanské teologie, mezi různými pohledy na člověka panovala víceméně shoda, že půlku vlastností má od Boha a půlku od ďábla. Rozpor byl v tom, jak to zlo v nás ukryté řešit. Jedni se domnívali, že je lepší vymítat ďábla, jiní hlásali, že je třeba kultivovat božskou část, aby ďábel byl postupně vytlačen. Sadisti, kteří nikdy v žádném ušlechtilém hnutí nechyběli, popisovali hrůzy pekla, které čekají na hříšníky, zatímco ti moudří obraceli mysl nehříšníků stejně jako hříšníků k Bohu. Ten měl dokonce polepšené hříšníky raději než ty věčně spravedlivé. Etické soudy nabádající k páchání dobra ale vznikly už dávno předtím, ať to byla Etika Nikomachova od Aristotela, nebo Desatero přímo od Jahveho.

Trust as an important factor of patient's mental well-being during hospitalization

Abstrakt:
Východiská: Na súbore 190 pacientov s kardiovaskulárnym ochorením (KVO) sme zisťovali uspokojovanie vybraných psychosociálnych potrieb počas hospitalizácie. Zamerali sme sa na úroveň dôvery pacientov voči zdravotníckemu personálu. Súbor sme na základe stupňa dôvery rozdelili na skupinu pacientov s vysokou a priemernou úrovňou dôvery k zdravotníckemu personálu.
Súbor a metódy: Súbor pozostával zo 190 pacientov, z toho bolo 59 žien a 131 mužov. Na zber údajov sme použili neštandardizovaný dotazník, zostavený pre potreby tohto výskumu, ktorý obsahoval otvorené, polootvorené a škálované položky. Vyhli sme sa eticky sporným položkám. Návratnosť dotazníkov bola 100%.
Výsledky: V našom súbore pacientov vykazovalo 26% priemernú úroveň a 74% pacientov vysokú úroveň dôvery voči zdravotníckemu personálu. Pri porovnávaní výsledkov hodnotenia spokojnosti medzi skupinami sme zistili štatisticky signifikantné rozdiely vo vnímaní uspokojovania vybraných psychosociálnych potrieb.
Záver: Pacienti s priemernou úrovňou dôvery počas hospitalizácie intenzívnejšie vnímali stres, slabšie hodnotili podporu zo strany zdravotníkov, horšie hodnotili úroveň komunikácie a prístup personálu, udávali nižšiu mieru informovanosti o ochorení a liečbe, hodnotili uspokojovanie psychických potrieb počas hospitalizácie ako nedostatočné.
Kľúčové slová: vzťah sestra-pacient, dôvera, potreby pacienta, psychická pohoda

Abstract:
Introduction: Trust can be defined as relying on others, a certain expectation of future situations, an authentic relationship with clear communication. During patient care, it does not make sense to look for a focus of cooperation unless a sufficiently confidential and open relationship is established. A good relationship between the patient and the nurse has a great influence on the patient's perception of the disease and treatment. Trust is a part of the emotional support, it is the basis of mutual productive communication in the relationship between nurse and patient.
Aims: In this cross-cestional study we addressed 190 patients with cardiovascular diseases (CVD), we wanted to evaluete the level of patients' trust in nursing staff during the nursing process, and we also verified the satisfaction of psychosocial needs during hospitalization.
Methods: At the Department of Acute Cardiology and Coronary Unite, In the National Institute of Cardiovascular Diseases in Bratislava. In this cross-sectional study we used a non-standardized questionnaire to collect data and evaluete the trust and satisfaction of psychosocial needs in 190 patients with CVD.
Results: In this study, 26% of patients had an average level and 74% of patients a high level of trust in nursing staff. Based on the comparison of responses between groups, we found statistically significant values at the level of significance α = 0.05 in the perception of psychosocial needs. The age of the patients was 57.38 ± 9.59 (SD) years, 69% of respondents were men and 31% were women. The length of hospital stay was 4.8 ± 3.03 (SD) days.
Conclusion: Clinical practice in the acute ward and intensive care unit places increased demands on the nurse not only on professional skills, but also on the holistic perception of the patient. In clinical practice, it is necessary for the nurse to approach the patient holistically, to know and accept his needs in all areas. If healthcare professionals do not take a holistic approach, the patient may feel uninterested. This can greatly disrupt patient-nurse relationships and thus impair collaboration. By using psychosocial interventions, the nurse contributes to comprehensive nursing care, to a better relationship between the nurse and the patient, and thus to higher trust on the part of the patient. By gaining trust, it contributes to the optimization of the treatment process, easier solution of the patient's problems by the nursing staff.
Key words: nurse-patient relationship, trust, patient needs, psychical well-being

Osobnostní charakteristiky člověka vycházejí z genetických kořenů a jsou dále modifikovány prostředím v nejširším smyslu slova tak, aby optimalizovaly schopnost přizpůsobení, přežití, reprodukčního úspěchu a delšího dožití. Totéž můžeme předpokládat také u ostatních, zejména blízkých druhů. Člověk se nevyznačuje tak silnou přítomností vlastnosti zvané dominance, jako jeho non-humánní příbuzní, u nichž to vede k hierarchicky uspořádanému společenství; lidské společenství je mnohem rovnostářštější.

Srovnávací studie mohou určit a upřesnit některé selektivní tlaky, které přispěly u jednotlivých druhů k společným nebo naopak rozdílným charakteristikám. Přestože delfín skákavý, Tursiops truncatus, má posledního společného předka s primáty před 95 miliony let a od té doby také žije ve zcela jiném prostředí, připomínají některé jeho psychosociální a kognitivní charakteristiky vlastnosti non-humánních primátů. Podobně jako šimpanzi, Pan troglodytes, žijí ve společenstvích, která se sdružují a za jistých okolností rozdělují (fůze a štěpení), mají velké mozky a používají nástroje.

Foto: Dana Duchoslavová

Astrocyty jsou pomocné buňky hvězdicovitého tvaru (astrum = hvězda), které jsou hlavně významné pro zásobování neuronů všemi potřebnými látkami od glukózy až po vodu, také se zásadním způsobem podílejí na opravných pochodech a jak se nyní ukazuje, mohou s farmakologickým přispěním pomoci ovlivnit koktavost.

Striatum je oblast mozku hluboko zanořené šedé hmoty a jeho hlavní význam je v regulaci volních pohybů.

Koktavost projevující se od dětství je spojena s nadbytkem neurotransmiteru dopaminu ve striatu. Neuroleptikum nazvané risperidon snižuje množství dopaminu v mozku a je využíváno při léčbě poruch způsobených (mimo jiné také) nadbytkem dopaminu. Vědci z Riversade University v Kalifornii a amerického Národního ústavu zdraví zjistili, že podání risperidonu vede ke zvýšené aktivitě astrocytů ve striatu a tím se snižují koncentrace dopaminu a zlepšuje verbální projev postižených osob.

Různé experimentální metody údajně vyvolávající stres byly metaanalyticky sledovány. Šlo o 31 studií s použitím funkční magnetické rezonance, kdy zátěžové testy byly aplikovány celkem 1279 pokusným osobám a zjišťována přitom aktivace mozkových struktur podílejících se na stresové odpovědi. Sledované oblasti zahrnovaly následující struktury:
Insula je mimo jiné spojena s vnímáním bolesti, sebeuvědoměním a sociálním vnímáním a integruje smyslové a vnitřní emoční informace. Dále se podílí na řízení reakce na hormonální stres.
Claustrum je také zodpovědné za integraci různých informací a je důležité pro vědomí. Aktivace těchto regionů podle výzkumníků naznačuje, že účastníci studie směřují svou pozornost směrem dovnitř na své emoční procesy, když jsou ve stresu.
Dolní frontální gyrus je zodpovědný za sémantické a fonologické zpracování a za pracovní paměť. „K aktivaci pravděpodobně dochází, protože mnoho metod vyžaduje náročné kognitivní úkoly.
Nucleus lentiformis; toto jádro je spojeno s pohybem a koordinací. Jeho role v kontextu stresu není známa. „Spekulujeme, že akutní stres vede ke zvýšení celkového svalového napětí a přípravě na možnou reakci na boj nebo útěk,“ vysvětluje Gesa Berretz.

Emotional responses to the Covid-19 pandemic media reports: Comparisons based on media exposure and the phases of easing the anti-epidemic measures

Abstrakt: Predmetná štúdia analyzuje súvislosť medzi sledovaním správ o pandémii koronavírusu a emocionálnym prežívaním jednotlivcov a tiež mierou ich súhlasu s prijatými opatreniami. Pomocou dotazníka vlastnej konštrukcie bola zisťovaná frekvencia sledovania správ a jej súvis so šiestimi primárnymi a sekundárnymi emóciami: strach, obavy, hnev, smútok, panika, frustrácia a zvedavosť. Sekundárne ciele boli zamerané na analýzu premenných vzhľadom na fázy uvoľňovania reštriktívnych opatrení na Slovensku. Výskum bol realizovaný na vzorke N=458 respondentov (vek M=40,6; 92,6% žien). Na základe štatistických analýz bolo zistené, že existuje štatisticky významný rozdiel v miere prežívania strachu (H=26,746; p<0,001), obáv (H=25,199; p<0,001), smútku (H=15,264; p<0,001) a zvedavosti (H=56,324; p<0,001) vzhľadom na frekvenciu sledovania správ ohľadom Covid-19 pandémie a v miere prežívania obáv (H=7,575; p<0,023), smútku (H=8,951; p<0,011) a frustrácie (H=11,101; p<0,004) vzhľadom na fázy uvoľňovania reštriktívnych opatrení. Miera výskumných premenných klesala s nižšou frekvenciou sledovania správ a s uvoľňovaním reštriktívnych opatrení v čase. Medzi frekvenciou sledovania správ a mierou súhlasu s prijatými protiepidemickými opatreniami boli zistený slabý korelačný vzťah.
Kľúčové slová: emócie, médiá, pandémia Covid-19, protiepidemické opatrenia

Abstract: The present study analyses the relationship between exposure to media news on Covid-19 pandemic and the emotional experiences of individuals, as well as the extent to which they agree with the measures taken. Using a purposely designed questionnaire, the frequency of media use and its association with six primary and secondary emotions - fear, worry, anger, sadness, panic, frustration and curiosity, was examined. The secondary objectives were focused on the analysis of variables with respect to the phases of dismantling of restrictive measures in Slovakia. The research was conducted on a sample of N = 458 respondents (mean age = 40.6; 92.6% women). Based on statistical analysis, it was found that there was a statistically significant difference in the frequency of experiencing fear (H = 26.746; p <0.001), worry (H = 25.199; p <0.001), sadness (H = 15.264; p <0.001) and curiosity ( H = 56.324; p <0.001) with respect to the frequency of exposure to the media news about Covid-19 pandemic and there was also a significant difference in the frequency of experiencing worry (H = 7.575; p <0.023), sadness (H = 8.951; p <0.011) and frustration (H = 11.101; p <0.004) with respect to the phases of dismantling of the restrictive measures. The rate of research variables decreased with lower media exposure and with the dismantling of restrictive measures over time. A weak correlation was found between the frequency of exposure to media news and the level of agreement with anti-epidemic measures taken.
Key words: emotions, media, Covid-19 pandemic, anti-epidemic measures

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.